Skříně na archy papíru

Konečně jsem si pořídila kus nábytku, o kterém jsem dlouho snila. Né, není do designový gauč. Já převážně investuju jenom do podnikání, ostatní mi přijde už jako zbytečnost. Sice je to na Pinterestu hezký a jednou by se mi i něco takého možná líbilo. Moc dobře ale vím, že mám zvýšený tep, když narazím na knihařský lis nebo řezačku a výprodeje oblečení by se na EKG projevily jako dlouhé smutné pípnutí.

Když jsem narazila na skříně na papíry, tak jsem trochu váhala. Pořídit nebo ne? Jestli je potřebuju, tak to je jasný. Archy papírů jsem měla v provizorním stojanu na sobě a vždycky to bylo hrozná posilovna, když jsem se snažila dostat pár papírů ven.

Musela jsem vyřešit prostory, kam by se vlezly. Zatím mám azyl v domě mých rodičů, kteří mi dovolili si tu udělat provizorní dílnu a za to jsem neskutečně vděčná, protože bez toho by bylo náročnější se vydat na tuhle knihařskou cestu. Příští rok už mám v plánu najít větší dílnu v Olomouci, ale to bude záležet, jak se mi bude dařit, a proto jestli mě chcete podpořit, můžete si ode mě objednat fotoalbum. :) www.goldenkat.cz

Ale zpátky k těm skříním. Dvě velké skříně a každá z nich má 25 šuplíků! Tolik místa na papíry. Nebylo to těžké rozhodnutí. Zato ty skříně těžké byly. Jak moc, to jsme měli teprve zjistit. Moje zkušenosti se stěhováním jsou víceméně omezené na skládání nábytku z Ikey. Tohle byly ale masivní skříně a trochu jsem zalitovala, že nejsem svalnatá dvoumetrová Amazonka, která by byla při stěhování alespoň trochu k užitku. Naštěstí se to zvládno ve třech chlapech a zdárně jsme skříně i težký šuplíky dostali do auta.

Ty skříně mají příběh. Bývaly v papírnictví a šuplíky ukrývaly krásné papíry. Majitel mi ukazoval vzorníky a tu lásku k papíru poznáte hned. To, jakým způsobem se ruce dotknou papíru, aby vnímaly gramáž nebo texturu. Lehce, až s respektem, aby se neponičil nebo nezašpinil. Skříně už se více jak deset let nepoužívaly, ale je tam to pouto s podnikáním, papírem a dřevěnými šuplíky. Bylo těžké se odhodlat k prodeji. Je to asi jako když dáváte koťátko k adopci a doufáte, že skončí v dobrých rukou. Tímto bych chtěla vzkázat, že jsou v dobrých rukou, budou v šuplíkách mít jen ty nejkrásnější papíry a jejich příběh bude pokračovat! :)

Samotné stěhování bylo divoké. Museli jsme je umístit oknem. Teda já ne, ale Kuba s jeho tátou to zvládli. Moje mamka mi zas pomohla se šuplíky. A pak jsme z toho měli bolesti zad a nalomené zdraví :D Ale vypadá to nádherně! Roztřídila jsem tam papíry podle barev a gramáže, a zařídila si tam řezací zónu. Všem zúčastněným moc děkuji za pomoc. Všem se skříně moc líbí, ale stejně se třesou okamžiku, kdy je budem zas stěhovat ven :D

Jak poznat směr vlákna papíru

Vlákno musí vždy být ve vertikálním směru, tj. shora dolů.

Při takovém umístění se při ohnutí bočních stran snadněji zavírá.

Naopak při ohnutí horní a spodní strany to jde hůře, protože vlákno klade odpor.

Když papír ohnete napůl, tak při správném směru vlákna vznikne

hladký ohyb, kdežto při ohnutí proti vláknu se papír v ohybu divně krabatí

a vytváří takové linky, jak se vlákno láme.

Dalším způsobem, jak to poznat, je papír u hrany namočit.

Ve směru vlákna shora dolů se bude papír vlnit do pravidelných vlnek.

Z toho důvodu je nevhodné, aby byl směr vlákna horizontálně, protože

při lepení knižní bloku by se stránky začaly vlnit. 

Kde je důležité sledovat směr vlákna

- na vnitřních papírech 

- na deskách 

- na potahu desek 

Prostě všude. A vždy musí být vlákna vlákem směřem shora dolů.

Když se budou vlákna křížit, třeba když jsou desky vláknem špatně zleva doprava,

ale potah správně, tak se vzájemným pnutím bude deska podivně vlnit.

Desky s potahem se vždy vlní, protože plátno je z jedné strany táhne.

Jakmile bude knižní blok zavěšený do desek, tak se to vyrovná.

Proč tam vůbec nějaký vlákna jsou?

Je důležité si říct, jakým způsobem se papír vyrábí.

Rostlinná vláknitá směs (ano, tady jsou ty vlákna) se vyrábí většinou ze dřeva, lnu či konopí.

Surovina je rozemletá a poté smíchaná s vodou a lepidlem. Válce poté tuto směs vyhlazují 

a roztírají určitým směrem. Usušená směs je potom řezána na archy papíru. 

A tady je rozdíl, jestli papír nařežou na šířku nebo na výšku ke směru vláken. 

Vlákna jsou zapotřebí vždy shora dolů

Papír, který je na šířku, je označen jako široká dráha. (SB)

Papír, který je na výšku, je označen jako úzká dráha. (BB)

Jaký je směr vlákna u potahu?

U knihařského potahu je to podobné spíše textilním látkám.

Potahy stejně jako látky jsou tkané z nitek (papírové potahy sem teď nepatří).

U těch se sleduje, která vlákna jsou hlavní napnutá shora dolů (osnova, č.1 na obrázku)

a která jsou propletená mezi nimi (útek, č.2). Vlákna z osnovy jsou dlouhá, pevná

a jsou to, co vlákna u papíru, na jejich směru záleží. 

Když zkusíte natáhnout tyto vlákna od sebe, ani se nehnou. Kdežto ve směru osnovy 

(zleva doprava) můžete plátno natáhnout snadněji, protože tam není takový tlak. 

Obvykle jsou plátna namotaná v rolích, u toho je pak snadné poznat směr vlákna,

protože to je ta dlouhá namotaná strana. Je snadnější napnout několik dlouhých vláknem

a kolem nich proplétat útky, než naopak. Když už máte jen kousek potahu, zkontrolujete

to pomocí tahu (ve směru vlákna to nejde natáhnout, do stran ano). Bude se to vlnit stejně 

jako u papíru a dá se obdobně navlhčit okraj.

            zdroj obrázku: Wikipedie

Kurz výroby papíru od Papyrea

Když se řekl ruční papír, vybavila jsem si, jak jsme ve školní družině nechali rozmočit kousky novin, vytvořili opravdu podivnou hmotu, kterou jsme naplácali na míč a jakmile to uschlo, vznikla z toho ještě podivnější papírová miska.
Takže ruční výrobu papíru jsem měla zafixovanou coby neforemnou hmotu podivné barvy a konzistence, ze které byl papír hodně tuhý a naprosto nevhodný na psaní.

To se změnilo, když jsem absolvovala víkendový kurz, který pořádala papírna Papyrea v zázemí krásného papírnictví
Kaš-mi-daš v Praze. Tam jsem se dozvěděla, jak se papír vyrábí, dekoruje
a zpracovává a taky že v domácích podmínkách si takový kvalitní a tenký papír jen tak nevyrobím!

Proč? Kvůli surovinám. Jsou na to potřeba rostlinná vlákna nejlépe z lnu či konopí. Jejich pěstování je ale náročnější, než získávání vláken ze stromu, které je výnosnější, ale zato papír méně kvalitní.
K takovým surovinám je už těžší se dostat. A potom taky jejich zpracování představuje komplikaci v domácím prostředí. Vlákna musí být opravdu jemně pomletá, což dělá průmyslový stroj, který takto připravuje vlákna klidně i celý den. To asi mixér moc neutáhne.

Jen při takové přípravě jsou vlákna dostatečně jemná, aby z nich vznikl krásně jemný a tenký papír.
Pokud si chcete vyrobit papír doma, tak nejdostupnější způsob je rozmočení už existujících papírů.
Papír by měl mít konzistenci jako rozmočený kapesník. Směs se smíchá s vodou a klížidlem (lepidlo PVA - tak lžíce na kg směsi), které je vhodné přidat zvláště v případě psaní na výsledný papír.

Směs se dá také různě zdobit. Naházet do kádě bylinky či okvětní plátky nebo třeba vylouhovaný čaj udělá krásnou strukturu. Je to zábava. Jen člověk už po nějaké době neví, co by tam ještě hodil. :D

Takovou směs je dobré rozmíchat ve větší kádi, kam se vleze rámeček a bude se to pohodlně nabírat. Na to je potřeba mít rámeček s napnutou síťovinou (třeba na sítotisk) a jeden volný rámeček. Oba k sobě musí velikostně pasovat. Volný rámeček přijde zvrchu na ten se síťovinou a posléze se nabere hmota pohybem jako když radlice bagru nabírá hlínu. Lehce se tím pohybuje, když je potřeba vyrovnat rovinu, ale hlavně se čeká, až odteče voda. Potom se sdělá horní rámeček a na sítu zůstala papírová hmota. Ta se musí šikovným pohybem vyklopit na vlhké látkové utěrky, osušit houbou, odklopit rámeček a překrýt další utěrkou.

Jakmile máme dostatečný počet připravený papírů mezi utěrkami, je potřeba z nich vylisovat vodu.
Potom nechat uschnout ať už zavěšené na šňůře jako prádlo nebo se to nalepí na sklo, což mě hodně zaujalo, tato strana papíru je potom totiž krásně hladká.

Na závěr se papír po uschnutí ještě jednou vylisuje (či přežehlí) a je připraven na klasické zpracování. Třeba obálky a dopisní papír z toho vypadají opravdu luxusně. My jsme si potom druhý den ušili zápisník. Překvapilo mě, jak je ruční papír krásný na deskách a jak se s ním skvěle pracuje.

Výroba papíru je pro zábavu snadná, ale v profesionální výrobě to už taková brnkačka není. Stačí špatný pohyb a už je tam nějaká stopa. Záleží i na konzistenci hmoty a vláknech. A hlavně, každý papír je originál a udělat je podobně už vyžaduje mistrovský cvik. Takže klobouk dolů!

Kurz jsem si opravdu hodně užila nejenom kvůli jeho náplni, ale také že se tam sešla spousta kreativně naladěných lidí, kteří rádi vyrábí rukama a tíhnou k různým technikám ať už ke knihařství nebo kaligrafii (kaligrafka Krasopiska byla také na kurzu, mrkněte na svatební pozvánky, které vznikají pod jejíma rukama na papíře od Papyrea, stojí to za to!) . Líbí se mi, jaká komunita vzniká kolem papíru, který všechny tyto řemesla propojuje. Podívejte se na web nebo facebook Papyrea, dělávají kurzy u nich v papírně!

Dovýroby papíru

Zúčastnila jsem se exkurze Dovýroby papíru pořádanou projektem Dovýroby, který už podle názvu ukazuje,
že se jedná o nevšední výlety do designérských studií a dílen zabývající se řemeslnou výrobou.

V rámci této exkurze jsme prošli tři lokace - grafické studio Voala, papírnictví Papírna a ateliér krasopísma, Pen Pals. 

Napřed jsme šli do grafického studia Voala, které se věnuje grafickému designu všeho druhu, ale má jednu neřest – lásku k papíru. Pro svou potřebu si kdysi začali výrabět jednoduché a minimalistické deníky, které vedly až k dnešnímu eshopu. Sympatický manželský pár nám vyprávěl historky z výroby deníků i z chodu grafického studia. Moc se mi líbil celý ateliér, který se rozkládal do několika místností a každá z nich měla jiný účel. Nejvíce mě zaujala samosebou knihařská místnost, která byla úžasně organizovaná a uklizená. Víte, když děláte zrovna papírové řemeslo, tak tvoříte ohromné množství různých odřezků a papírů, a to se těžko uklízí! Nutno dodat, že knihař, který nemá pořádkumiluvné geny (a že takoví jsou!), pod těmi papíry jednoho dne zmizí :D 

Během této exkurze mě napadlo, že většina účastníků vlastně nebyla z oboru, a tak i když se třeba dívali na řezačku nebo lis, nemohli vědět, jak to vypadá při práci. Vybavuji si, když mi jeden mistr knihař ukazoval stroje v knihařské dílně, vždy ukázal, co to zhruba dělá. Třeba taková řezačka, zlatička nebo výsekovka mě fascinují dodnes :D
Ale to už spadá pod regulérní knihařskou dílnu, a také na to asi nebyl čas a prostor...

Potom jsme se přesunuli do malého obchůdku Papírny. Ano, slovo “malé” bylo klíčové, protože jsme se museli rozdělit na dvě skupiny, abychom se tam vůbec vešli na workshop výroby deníčku. Druhá skupina musela čekat venku, což zrovna padlo na podezřele chladný duben, tak byla trochu zima, ale dalo se to ;) Venku jsme poslouchali příběh
o Papírně, jejich začátcích, sortimentu a výrobě, která se bohužel odehrává jinde, ale vynahradili jsme si to výrobou vlastního sešitu! Jejich ambicí je obchod rozšířit a mít výrobu pospolu se showroomem. Papírna nabízí hlavně širokou barevnou škálu obálek a sešitů, ale také například originální razítka. Při workshopu jsme si vyrobili jednoduchý prošívaný sešit, což zvládne každý. Nakonec jsme si ho mohli ozdobit razítky, která mě opravdu nadchla.
Je libo razítko avokáda, velryb nebo hrášku? Ano, prosím! Varování: je to návykové a zábavné.
Jak jsem mohla tak dlouho žít bez razítek?! 

Nakonec jsme se vydali do ateliéru krasopísma, Pen Pals. Duo Karolína a Rozi nám vyprávěly, jak to všechno začalo a čím se nyní zabývají. Rozi organizuje, vymýšlí a hlavně přiměla Karolínu ke spolupráci na tomto projektu. Karolína se zabývá letteringem a učí na workshopech krasopísmo, tedy psát správně a krásně. Co krásně… nádherně! Upřímně, myslela jsem si, že mě tady nic nepřekvapí, protože často a ráda píšu okrasné nápisy, typografická loga, takže jsem si myslela, že psát umím dobře (narozdíl od jiných, kteří by mohli mít z fleku ateliér Škrabopísma :D). No, jakmile začala Karolína vysvětlovat základy a logické napojování písmen a přitom psala tužkou, fixem nebo inkoustem, spadla mi čelist. Zjistila jsem, že nejspíš neumím ani držet správně plnící pero a rozhodně neumím tolik stylů.
A taky, že si musím počíhat na jejich workshop, protože to stojí za to:)

To mě zaujalo asi nejvíce, protože to fascinující na řemeslu je samotný řemeslník při práci.
Ne, takhle to nemyslím! :D (Ano, dámy, někdy i ten řemeslník, že;) Ale hlavně ruce a řemeslo, které najednou ožívá. Výrobní prostor je zajímavý, ale k tomu, abychom pochopili, co a jak se dělá, je potřeba vidět to v akci,
protože potom je to dechberoucí. 

Dovýroby nabízí všelijaké exkurze, třeba do výroby aut, šperků nebo porcelánu,
takže koho zajímá, jak se co dělá, neváhejte! Všechno bylo dobře zorganizované a potěšila mě i uvítací výslužka v papírovém sáčku s vizitkou, odznáčkem a Fidorkou, což zahrálo na mou nostalgickou strunu, a tak jsem si připadala opravdu jako na výletě, kde jsme takové svačinové sáčky vždycky vyfasovali :)
Ještě poslat pohled z výletu babičce a bylo by to dokonalý ;)

Grafické studio Voala

Papírna + workshop

Ateliér krasopísma Pen Pals

Nejlepší perník!

Fenomén Ateliér papír a kniha

Navštívila jsem výstavu Fenomén Ateliér papír a kniha v olomouckém muzeu umění,

která je věnovaná studentským projektům pod vedením J. K. Kocmana.

K vidění jsou různé přístupy k papíru a knižní vazbě. Líbilo se mi, že spousta prací

neskrývala ironii a vtipný záměr jako např. lisovaný papír z ovesné kaše, nebo 

matematický výpočet, kam byste dojeli, kdybyste měli motor poháněný knihami

z vaší knihovny. Docela mě mrzí, že je obor již zaniklý a knihvazačtví 

se tu nedá studovat. Ale třeba se to jednou změní! :)

Z fotek se toho ale moc nedovíte, takže pokud chcete vědět, 

co za kterým projektem se skrývá, musíte na výstavu, která končí 26. 2. 2017.

V neděli a každou první středu vstup zdarma!

Miscellaneous shop

Na tento skvělý obchod s doplňky z papíru jsem narazila po cestě z knihařského kurzu. Je spíše nenápadný, ale ukrývá spoustu pokladů. Najdete tam různé sešity, krabičky, těžítka a spoustu psacích potřeb. Moc se mi líbilo barevné uspořádání a celková atmosféra v obchodu. Tady si totiž každý, kdo zbožňuje papír, přijde na své. 

Více fotek najdete na mém facebooku Knihařka.

- - - - -

When I walked from the bookbinding course in Amsterdam, I ran into this amazing shop
with paper accessories. The shop is very decent and quiet looking but hiding real treasures.
You can find many notepads, boxes, paper weights or pens and pencils.
I loved the atmosphere of that shop wanting every item inside.

Check more photos on my facebook page Knihařka. 

Miscellaneous

De Clerqstraat 130

Amsterdam